My nejsme islám (malý historický exkurz)

Rozvinula se tuhle na facebooku zajímavá diskuse. Jeden z uživatelů se tam zamyslel nad stavem současné islamoklastní scény a možnostmi jejího přetavení v politický hybatel dění. Vyjádřil obavu, že každý, kdo se o něco takového pokusí, bude různými stranami diskreditován. Klára Samková na to kontrovala tím, že to holt lidi budou muset překousnout a volit dotyčné i s vědomím, že jsou diskreditováni. No a protože mě k tématu taky něco napadlo, zkopíruju si to i sem, ať to nezapadne:

Ono to je i o nás samotných. Chceme "politiky z lidu", kteří budou čistí jak lilium, ale jestli tu je někdo, kdo sám běhá po světě se svatozáří nad hlavou, ať se mi přihlásí, půjdu si ji osahat. Kdo dnes nechlastá, nemá milence a milenky, netahá se o děti nebo majetky, nemá "podezřelou minulost / kontakty", nemá někde dluh, nepohádal se se sousedem atd.? Na to, aby byl člověk "nevěrohodný", stačí hrozně málo. Všimněte si - sluníčka po tom jdou, ježto je jejich cílem člověka ponížit natolik, aby se ideálně zabil sám ve studu nad tím, jak ohavný je, a uvolnil místo "těm lepším" = islámu. 

K boji s tímto nám ovšem musí stačit vědomí, že jakkoli v prů*eru my a naše životy jsme, jakkoli velké hříchy máme... pořád to není islám. Pořád naše hříchy nejsou normou, která nám je tolerována jako něco přínosného, víme všichni, že s nimi máme bojovat a ne je začlenit do našeho neměnného kánonu jednání. Jsme proti islámu napřed - ne o 600 let, ale o těch 1400, neb islám se od počátku odmítl reformovat, takže pro něj je jedno, jaké číslo zrovna letopočet ukazuje, normou je doba jeho vzniku, žádný jiný milník nemá. 

Takže my s našimi problémy a naším viděním světa, které je o 1400 let napřed, stojíme proti něčemu, co je o stejnou dobu pozadu a stále to ovšem trvá beze změny. Zatímco my zkoumáme sebe sama i druhé, jestli jsme pro ten daný úkol "dost dobří", islám nic takového vůbec nezná a nikdy k takovému typu uvažování ani nedojde. Nemá jak. Jakkoli "hříšný" je jeden každý muslim před Alláhem, zároveň je pro něj stále dost dobrý, ba vyvolený, na šíření islámu. Islámskou politiku nerealizují vybraní a volení politici, ale 1,6 miliardy muslimů. Asi se proti tomu nedá jít s naší vizí Velkého Vůdce Vypraného V Perwollu.

Panovníci dřívějších dob to věděli, jim se hodilo proti islámu každé hovado, čím brutálnější, tím lepší. Oni si ho vyprali až pak, kdy byl islám na čas mimo hru. Věděli, že islám se po žádné válce nikdy nezastavil a neplakal nad sebou "co jsme to udělali? To už nesmíme dopustit!". To pláčeme my dnes nad sebou, v kontextu 2. světové války a pár dalších, které jsou ovšem v porovnání s islámskými vojenskými "úspěchy" za celou dobu působení poněkud žabařské.

My NEJSME islám. A své hříchy máme navíc dávno vykoupené našimi skutečnými úspěchy... ze kterých dnes těží i ten islám. Takže až na vás zase promluví pan Alrawi, koukejte v něm toho Mohammeda vidět i s příslušnou dobou. Sedmé století, druhá vlna Slovanů na našem území. Asi byste si s nimi taky moc nepopovídali, a kdo ví, jestli by vám nechali čas na zpytování, jak s nimi komunikovat a který politik se na to hodí.

Taky mne k tomu napadá, že byl jednou jeden náš politik, jmenoval se Václav Budovec z Budova. Uměl arabsky, seznámil se s islámským světem a byl z toho tak znechucený, že napsal celou knihu s názvem Anti al-Korán. Co se panu Budovci z Budova přihodilo? Inu, byl politicky aktivní a nepohodlný, pročež se jeho opozice (která se zároveň tvářila, jak s islámem bojuje), usnesla, že bude fajn se pana Budovce z Budova zbavit, obvinila ho z protistátní činnosti a zároveň ze spolčení s islámským nepřítelem (sic!) a veřejně mu usekla hlavu na Staroměstském rynku. O dvě století později stál islám v plné polní před branami Vídně a oni moudří se ho velmi pracně zbavovali. To jsou holt ty priority... 

Nu a pak se už směrem k islámu najelo většinou na stezku diplomacie. Výsledkem je to, že tu zkrátka ten islám v podobě, jaká byla v tom 7. století, máme a daří se mu tu dost dobře. 

Hovory H VII. aneb Lukáš Houdek se ptá, islámoklastka odpovídá

(7. část rozhovoru, který neproběhl)
___________________________________

Jak se díváte na ta uskupení, která tady v Česku bojují proti islámu? Jako třeba Islám v ČR nechceme nebo dřívější Blok proti islámu a další?

Své počáteční vztahy s IVČRN jsem už vysvětlila. Dnes znám většinu adminů té stránky a hlavní představitele spolku osobně. V zásadě jejich snahy podporuji (pokud mi zrovna neháže na facebookovou zeď nějaké info některý z méně textově zdatných adminů...) a propaguji je, kde se dá, včetně jejich akcí, občas nosím jejich placku se škrtnutou mešitou atd. Není to dokonalý spolek, má své slabiny a mouchy především v organizačních věcech, navíc v souvislosti s děním (nejen) v Bloku proti islámu prošel určitými otřesy a musel se se vzniklou situací vyrovnat. Nevidím ani do všech aktivit, které podnikají, což je ovšem dobře, uvědomuji si bezpečnostní riziko, kterému vystavují sebe i další. Poznala jsem, že mezi nimi jsou nesmírně inteligentní, schopní a aktivní lidé, z nichž některé počítám mezi své blízké přátele. Pak jsou tam samozřejmě i ti, se kterými v kontaktu nejsem nebo jen velmi vzdáleně a zprostředkovaně, občas se mi na nich něco nelíbí... ale věřím těm, kteří je znají a pracují s nimi více, že dělají to, co je potřeba.

K Bloku proti islámu: byla jsem od počátku jeho členkou, a to pražské divize. Bohužel zrovna ta svým naprostým amatérismem, politikařením, leností a neschopností, to vše situováno do jejího vedení, byla odsouzena k naprostému zániku prakticky od počátku. Už v září loňského roku jsem proto zvažovala přesun do brněnské divize. Ovšem vyčkávala jsem, a nakonec mne události předběhly. Poslední aktivita, které jsem se v rámci Bloku proti islámu zúčastnila, byl prosincový volební sjezd, resp. setkání pražské divize týden poté. Pak ty vztahy mezi mnou a vedením divize byly už jednak vyhrocené, jednak v podstatě nenabízeli žádné aktivity, kterých se člověk měl účastnit a které by měly smysl, pokud zrovna nechtěl dělat kamelota stranického tisku Úsvitu. Což jsem nepovažovala za vhodný způsob boje s islámem. Vedení divize tedy chvíli naoko zuřilo, vypustilo mým směrem pár pomluv a výhrůžek, ale záhy mělo zcela jiné starosti, které pak vyvrcholily oním teatrálním odchodem ze sjezdu, na kterém byl následně celý Blok rozpuštěn. Tam jsem ovšem přítomna nebyla, ovšem vzhledem k tomu, že mne nikdo nevyloučil, dá se říci, že jsem byla členkou až do úplného konce. Blok proti islámu byl ovšem jen spolkem pro obsazení kandidátek Úsvitu, důsledkem čehož teď je, že stávající Úsvit obsazuje kandidátky, jak se dá, a klidně se spojí i s člověkem odsouzeným tuším na osm a půl roku. Ovšem Úsvitu nikdy nešlo o nikoho a nic jiného než o Úsvit a jeho jednotlivé členy, čistě levicová strana, zvláště pokud nemá problém s něčím takovým, jako je zapsání České suverenity na své kandidátky a komunisti v řadách Úsvitu taky nevadí. Jsem ráda, že už tohle vím a nemusím s tím mít nic společného, mé zájmy by to tak jako tak nehájilo. 

Vadí vám něco na hnutí Islám v ČR nechceme?

Mělo by? Jak jsem psala, možná věci související s organizací aktivit či realizací jednotlivých nápadů, občas je u nich vše na dlouhé lokte, jsou ochotni se dohadovat o něčem, co je úplně jasné a hlavně to nesnese odkladu. Ale to si musejí uvědomit sami, co s tím dál.

Jinak tedy nejde o hnutí, ale o zapsaný spolek. No a mám ten dojem, že se mne snažíte dotlačit k tomu, abych se distancovala od diskusí, probíhajících na facebookových stránkách spolku. Což mne ani nenapadne. Já příspěvky uživatelů facebooku na tamní zdi neřeším. Málokdy si ty diskuse tam vůbec čtu celé, leda snad když jsem autorkou nějakého článku, který IVČRN sdílí, a kdy musím odpovídat na případné dotazy, přikládat další odkazy atd. Takže jestli čekáte zalamování nad každým, kdo tam napíše „já bych ty muslimy střílel“, tak se nedočkáte. Jednak se mnohdy těm emocím nedivím, je to pro mne běžná reakce na něco skutečně otřesného (nemohu za to, že nám to islám servíruje v takových kvantech). Jednak nemíním řešit každého pisatele zvlášť, tím spíš, že může jít o falešné účty provokatérů snažících se IVČRN poškodit. Stačí mi si vzpomenout, jak jste se tam svého času projevili vy, po upozornění, že se tam takto chovat nebudete, jsem ovšem byla zablokována já na VAŠICH stránkách, čemuž se dodnes řehtám. Holt jste předvedli, jak se to nemá dělat - když si nemůžete cenzuru vynutit u druhých, aspoň jim ukážete, jak to „umíte“ vy. Tudíž vám podobně orientovaní jedinci jsou na stejném stupni vývoje a řešit výkřiky do prázdna, pocházející pravděpodobně od nich, smysl nemá. Dokonce ani když chodí na IVČRN v celých hejnech s představou, jak nenápadní jsou. Takže fakt ne, řešit tato vyjádření nebudu, dokonce ani kdyby pocházela od bůhvíjakých skutečných grázlů, rasistů, neonacistů atd. Já navíc jaksi nejsem adminem tamních diskusí. Ještě k těm autorům „radikálních“ výroků na diskusích IVČRN: jestliže si umím představit, že mezi mnou a potenciálním muslimským útočícím radikálem v budoucnosti může stát právě třeba i ten autor bůhvíčeho kdesi na facebooku, klidně i v kanadách a schopný používat zbraň a eliminovat útočníka, pak mi nezbývá, než tuto situaci přijmout jako reálnou. Vy si samozřejmě vybírejte po libosti, že o záchranu zdraví, života a majetku od „neonácka“ či „fašisty“ nestojíte, jakož i o krevní transfuzi od něj. Přece vám nebudu stále říkat, co máte dělat.

Hovory H V. aneb Lukáš Houdek se ptá, islámoklastka odpovídá

(5. část rozhovoru, který neproběhl)
___________________________________

Jak byste se zachovala vy, kdyby začal válečný konflikt v Česku? Šla byste do ekonomicky slabší země nebo byste se snažila dostat do stabilnější země, kde budete vědět, že vaše příležitosti budou lepší?

Motáte opět hrušky s traktorem, X otázek a podmínek dohromady. Takže postupně:

a) válečný konflikt v Česku – v první řadě se do něj zapojit, aby nebylo nutné kamkoliv prchat. Pokud je mi známo, nemám v rodině emigranty, zato odbojáře a bojovníky proti totalitě ano. Takže o emigraci nepřemýšlím, zato tím víc o tom, jak na našem území zůstat.

b) Zajímavá představa, že si v případě válečného konfliktu můžu vybírat jak v cukrárně. O mých příležitostech a možnostech nevíte nic, ale už v případě, že zvolím nějakou možnost, chcete cosi vyvozovat a na základě mé volby mne nějak hodnotit. Nicméně: tohle je věc, kterou nemohu dnes vědět, jak bych se rozhodla. Můj zdravotní stav je značně nestabilní, což je pro mne podstatnější věc než nějaká ekonomika cizích zemí. Ono i ekonomicky stabilnější země nemusí navíc znamenat automaticky lepší zdravotní péči pro kohokoliv včetně cizinců, a dokonce to ani automaticky nemusí znamenat lepší příležitosti. My jsme třeba relativně ekonomicky stabilní, a přece jsem byla dlouhodobě nezaměstnaná... Šla bych třeba do země, kde bych musela být poslušná místnímu politickému režimu, abych měla zaměstnání? Asi ne. Dalo by mi to hodně přemýšlení nad tím, co v dané zemi můžu vůbec dělat, pro co mám kvalifikaci, jestli zvládnu jazyk... Ale jak říkám, já nikam neběžím, takže o tom stejně nebudu uvažovat. Víc přemýšlím o tom, jak se uplatnit v naší zemi během nějakého toho konfliktu, případně po něm. Nejsme každý zajíc, někdo tu musí zůstat.

Říkáte, že muslimy nechcete a považujete je za hrozbu. V Evropě jich žijí po generace miliony a budou tu žít dál. Jaké byste navrhovala řešení?

Žít dál tu budou ti lidé, to je pravda. Jak, to už jsem částečně naznačila výše, tedy že není jisté, zda přežijí a jak dlouho, a já se jim o to hlavně nemíním starat. Jde-li o náboženství, jak se v případě islámu tvrdí, není to biologická součást něčí identity a lze tedy žít bez toho. Zvlášť když jednomu o to přežití tedy skutečně jde, že. No a pokud jde o politický islám, tedy všechno mimo to, že si řeknou někde v obýváku „Alláh je fajn“, případně položí na stolek zasvěcený jemu či Mohammedovi květiny a obětiny typu pokrmu, tak bez toho se Evropa obejde. Není potřeba mešit. Není potřeba záplavy rituálně certifikovaných potravin v běžných obchodech a rituálně utýraného jatečního zvířectva, které se navíc za živa převáží přes celou Evropu, aby mu kdesi podřízli krk bez omráčení. Ono to zkrátka Evropu vůbec neobohacuje, že si sem muslimové přivlekli svého Alláha a Mohammeda a věci s tím související. Většina Evropy zvládla fungovat bez jeho přítomnosti, v dobách, kdy tu ty miliony muslimů ještě nebyly. Evropan nemá důvod se o nějakého Alláha či Mohameda vůbec starat. Tady není Mohammedovo, jak já říkám. Islám tu není původní, a navíc už jsem popsala, jak protikladný k evropské demokratické kultuře a civilizaci je.

Mimochodem, odteď vám budiž známo, že kdyby muslimská komunita po celém světě použila finance z prodeje veškerého halalu na skutečnou záchranu svých trpících a odkudkoli prchajících souvěrců, nemuslimové by se tím vůbec nemuseli zabývat - o takových sumách se bavíme a takové zdroje má světové muslimstvo k dispozici. Vydělávat na prodeji halalu nemuslimům a pak jim ještě hodit na krk své uprchlíky a donutit nemuslimy, aby se o ně postarali ještě jednou... no, hodně mi to připomíná akt vyhlášení války sám o sobě. Přičemž ti uprchlíci jsou tedy oběťmi islámu samotného, lhostejného k jejich utrpení. Je to islám samotný, kdo je vysílá do Evropy, údajně bohaté, místo aby se o ně postaral sám. Dalším zdrojem financí pak jsou pro muslimy samozřejmě ropa a zemní plyn. Popřípadě obchod se zbraněmi a dokonce, třeba v případě Afghánistánu, i s drogami, korán nekorán. Takže já vám tu ideu celosvětově chudých a bezmocných muslimů jaksi nebaštím. Problém je pouze v tom, že tyhle finance se kumulují v rukou těch muslimů, kteří mají zájem na existenci jak Islámského státu a dalších válečných uskupení, tak na těch uprchlících, resp. na faktu přesunu masy lidí do Evropy. Jsou to především oni, komu na nějakých těch pár tisících utopených nesejde. Zásoba prchajících je stále značná, a největší hodnotu pro tyhle lidi ti uprchlíci mají až v momentě, kdy se dostanou dál do Evropy. Muslimové celého světa proti Islámskému státu nebojují, 1,6 miliardy lidí se o problémy související s migrační krizí není schopna postarat... tak kdo tedy? My? Evropa islámskému světu nic nedluží, abych parafrázovala Marka Twaina, ona tu byla už před ním. 

Takže ta otázka skutečně bude znít: „Chcete přežít, muslimové? Pak se vzdejte islámu a buďte lidmi, protože my už jsme pro vás učinili dost ústupků a bylo vám to stále málo.“

Počítám s tím, že část muslimů a muslimek islám opustí, část padne v nějakých pouličních bojích, kterých se přímo zúčastní, část padne za oběť těm radikálnějším muslimům, stejně jako radikalizovaným nemuslimům... Jestli myslíte, že si tyhle představy užívám, pak jste větší dobytek než ti, co dokáží bez omráčení podříznout krávu nebo kozu. Já jsem si tuhle budoucnost nevybrala ani pro sebe, ani ji nepřeju nikomu jinému. Jsou to muslimové, kteří si vybrali islám a uměle se v něm vzájemně udržují. Nemohu za to, že toto budou důsledky jeho dalšího působení v Evropě, tak jako jsou jeho důsledky ona hořící auta v Paříži nebo to, že nám tu pobíhají obřezané a zotročené ženské. Nemohu tu budoucnost přílišt ovlivnit, krom toho, že budu pomáhat muslimům a muslimkám konvertovat z toho hnusu pryč a držet se od komunity co nejdál, a šířit informace o tom, jaké peklo to je a jaké nás ještě čeká, případně podporovat ty, kteří to vidí stejně a snaží se s tím třeba dělat něco víc. 

Mnohá "proč" v otázce, je-li islám s naší civilizací kompatibilní

Aneb ono to na besedě v Pardubicích od advokátky Kláry Samkové zaznělo dostatečně jasně:

"Žádá-li si pro sebe jakákoli ideologie, hnutí či uskupení jakékoli výhody či práva, s jejichž využitím by mohla nebo dokonce přímo hodlá upírat základní lidská práva někomu jinému, pak si tyto výhody a tato práva nemůže nárokovat a naopak za porušování lidských práv by tyto ideologie měly být trestány!"

Tak. Můžeme si to rozepsat v několika konkrétních bodech, které přímo ukážou kolizi islámu s naším právním řádem. Vybírat je budu čistě náhodně.

Tak třeba se u nás nesmějí týrat zvířata, pokud se ovšem neprohlásí, že se tak činí ve jménu nějakého božstva a ve prospěch jeho vyznavačů. Mohl by mi někdo vysvětlit, proč to tak je a čím mě má týrání zvířat obohatit? Případně jak mě má obohatit vědomí, že soused potřebuje konzumovat pouze rituálně podřezané krávy a drůbež? Je právo na svobodu vyznání nad právy zvířat? V tom případě proč je umožněno týrat jen určitá zvířata a jen při porážkách? Proč to rovnou nerozšířit na to, co se děje v zemích, kde jsou ti, kteří toto požadují, doma? Mám na mysli všechna ta veřejně ze skály shazovaná koťata a umlácené osly, kozy násilím topené v potoce, psy demonstrativně uškrcené nebo ukřižované, ovce používané jako sexuální fetiš... Kdokoli to dnes může v rámci svého náboženství žádat a praktikovat, pokud jednou věc postavíme tak, že je v otázce porážek ideologie nad právy zvířat, není v tom případě důvod, proč by ona ideologie nemohla chtít zasahovat do života zvířat i jinak. Mezi takto zlikvidovanými zvířaty a halal poraženou krávou nebo ovcí totiž není žádný rozdíl. Ostatně se tak u nás již děje - islám sem přivlekl jeden ze svých svátků, při kterém se jateční zvířata mohou podřezávat veřejně, tedy mimo prostor jatek a rozhodně ne k tomu určenými a školenými řezníky. Samozřejmě bez omráčení. Jak je toto vše kompatibilní se stále se zvyšujícími nároky na kvalitu provozu našich jatek i chovů zvířat, kde je každé pochybení medializováno, skandalizováno a sankcionováno?

V Pardubicích se hodně mluvilo o tom, jaká jsou práva ženy v u nás praktikovaném islámu. Připomínám, že stále ještě žijeme v zemi, kde se snažíme o větší zastoupení žen v politice, vědě a dalších oborech, kde se snažíme vyrovat platovou nerovnost (ženy u nás stále berou za stejnou práci o 22 % méně než muži), kde podporujeme ženy-samoživitelky, ženy-podnikatelky, aktivní seniorky atd. Ovšem pak tu máme islám a ten to má zcela jinak.

V první řadě vás donutí se zahalit, a to tak, že to nejdřív uděláte dobrovolně a později se budete bát halal oděv odložit kvůli tlaku komunity. Čili pro islám nesmíte svým oděvem vyjádřit jinou než neislámskou identitu. Žádné právo na sebeurčení - vše máte určeno islámem. Najděte si, jaký paragraf kterého zákoníku se k tomu vztahuje.

Pak vás coby ženu oddělí od mužů. Nejdříve v rámci mešity, pak se budou snažit (chtělo by se říci "samozřejmě marně", leč bohužel tomu tak být nemusí) o totéž v rámci vašeho soukromého života. Prosím vás, ukažte mi, kde v naší ústavě či jiné součásti našeho právního řádu je definováno, že na to jakákoli ideologie má právo? Náš právní řád pokud vím svět nedělí na mužský a ženský. Nebylo tomu tak vždy, bojovalo se celá staletí, aby tomu bylo aspoň tak, jako to máme dnes. Oddělování mužského a ženského světa se samozřejmě NEGATIVNĚ projeví jak na jedincích, kteří to praktikují, tak v případě rozšíření na celé společnosti, a konec konců i na těch, kteří něco takového vůbec umožní nebo tomu jen přihlížejí. Ostatně, to mi připomíná, že jistá strana TOP09 nedávno žádala přebalovací pultíky pro miminka na pánských veřejných toaletách... čili toto taky zrovna s islámem není kompatibilní. Půjdeme-li ještě více vlevo, směrem k Zeleným, ti zas mají představu, že by rozdělení na "mužské" a "ženské" třeba v otázce těch toalet mělo zmizet zcela, včetně panáčků a panenek na dveřích... Tak kdyby byli tak laskavi a milému islámu to vysvětlili, že chtějí, aby se pánové i dámy vyměšovali ve společných prostorách... včetně těch, kteří ještě nemají jasno v tom, zda vůbec jsou "pán" nebo "dáma"...

Dovedlo mě to k otázkám práv dětí. Protože jéje, ono nám islám v mešitě odděluje chlapce od děvčátek! Ono nám islám určuje, jak se budou děvčátka oblékat! Ono nám islám určuje, jak budou děvčátka a chlapci trávit volný čas a které zájmy a aktivity jsou pro ně "nevhodné"! Ono se nám islám cpe do výživy dětí, řka, že i pro muslimské dítko je rituálně podřezané kuře životní nutností a skvělou alternativou k vepřovému! Ono nám islám určuje chlapcům, jak se mají chovat k ženám, a to prosím jak k mladším dívkám, tak k dospělým ženám včetně svých vlastních matek! Že nejde o žádná pozitiva si již z podstaty islámu sami domyslíte, ostatně vše je snadno pozorovatelné na průměrné muslimské rodince objevivší se na veřejnosti, včetně rodin konvertitek. Takže opět: najděte mi v příslušných zákonech, kde je toto vůči dětem explicitně povoleno, resp. zda by toto nebylo trestné v případě, že by to nebylo konáno v rámci nějakého náboženství. Dejme tomu že by třeba učitelky v mateřských školkách nutily chlapce a dívky hrát si odděleně, nějak speciálně se oblékat (řekněme rukavice ve třídě, o praktičnosti hidžábu pro malé holčičky se totiž bavit nemusíme), zakazovaly jim něco konzumovat, X dětí by vyloučily z besídky, protože vyznávají náboženství Y... Máte? Nebo spíš jako já vidíte toho rozezleného rodiče poštěkávající na učitelku, že jeho drobátku bylo ublíženo na jeho právech?

O čem mám psát dál? Polygamie nebo omezování osobní svobody? K tomu prvnímu: ano, je to u nás trestné, a ano, islám to u nás praktikuje. Jednoduše tak, že milý muslim nemusí nikde přiznávat nebo hlásit, tím méně dokazovat, kolik manželek vlastní, stejně tak k tomu nikdo nenutí ani muslimky. Muslim si sem tedy v klidu může dovézt svou první ženu odněkud z Kábulu nebo Dubaje a nikdo nemusí vědět, že jde o jeho ženu, může ji vydávat za sestru, sestřenici nebo vůbec nepříbuznou osobu... dokonce takových manželek může dovézt klidně celé stádečko, má-li tu potřebu, včetně případného potomstva. A zrovna tak tady to stádečko může nechat vegetovat a ještě ho jít doplňovat místními konvertitkami a jejich společnými (samozřejmě po otci muslimskými) potomky... protože islám kašle na to, aby vzájemné svazky legitimizoval před světskou mocí. Pro něj je nejdůležitější komunita, před kterou ten svazek uzavírají, resp. která jej má moc i ukončit. To znamená, že tu máme páry oddané pouze dle muslimského práva. Tedy páry - jak jsem již uvedla, jde o celé sítě rodin o 2-3 manželkách, které o sobě ani nemusejí vědět, neboť nesdílejí stejnou domácnost (pokud to ovšem není zvykem v jejich zemi původu a nepřenesou tento zvyk i sem), se společným "majitelem" lovícím další plodnou konvertitku kdesi na druhém konci republiky, případně v zahraničí... Je-li vám to málo, pomněte, že do podobného způsobu výkonu sňatkového práva v islámu patří i oddávání nezletilých děvčátek výrazně starším mužům... protože konec konců, kdo to kdy bude jak kontrolovat a kdo komu dokáže, že byla dvanáctiletá Ajša provdána v mešitě nějakému šedesátníkovi? Nikdo z komunity nikdy nebude žalobcem před světskou, tedy neislámskou výkonnou a soudní mocí. Souhlasí s tím úplně všichni z komunity, lhostejno, za jak umírněné či dokonce progresivní se považují.

Ad omezování osobní svobody: už jsem tu psala o tom zahalování, kontrole vaší výživy, trávení vašeho volného času, výchovy vašich dětí, formování vašich vztahů s druhým pohlavím... Jenže musím zopakovat i to, co už jsem v některém z předchozích blogů uvedla, totiž že islám nemá problém ani s omezením svobody pohybu a shromažďování. Prostě si ten muslim tu svou manželku přiveze, pořídí skromný byt kdesi v Horním Zadku mimo Prahu a tam ji, zcela izolovanou od muslimské komunity i (kvůli jazykovým, kulturním a sociálním bariérám) od veškerého dění mimo čtyři stěny nechá přežívat. Dotyčná má pouze korán, svého Abdula, který se občas objeví, a případně děti. Připomínám, že to není skutečnost, kterou bych si tu vycucala z prstu, ale holý fakt, na který jsem narazila v jednom z oficiálních sociologických průzkumů týkajících se muslimské komunity u nás, přičemž tento průzkum byl proveden pro ministerstvo vnitra (sic!). Prostě výzkumník nejméně v jednom případě zjistil, že když by chtěl mluvit s některou konkrétní muslimkou, její manžel ho k ní nepustí, protože žijí tímto způsobem a celá komunita (resp. ta část z ní, která o tom ví) to akceptuje. Zda to onen výzkumník hlásil na policii je jiná otázka... já bych tedy snad raději oželela výsledky dalších výzkumů provedených tímto člověkem, který by pochopitelně přišel o důvěru u muslimské komunity, než si představovat nějakou Karimu chodící z obýváku do kuchyně a zpět kdesi v Klatovech. Toto opravdu není zjištění, na které by člověk mínil narazit při čtení běžných akademických výzkumů či dokumentů týkajících se veřejné správy.

Zkrátka vážení, dosti již. Máme tady tisíce právníků, množství soudců včetně ústavních, tisíce celostátních i lokálních politiků, kteří se nudou šťourají v zadku až po loket, zatímco se tváří, že se jich toto porušování našich základních právních pořádků netýká. Čímž se pochopitelně stávají spolupachateli jak na obětech současných, tak budoucích.

Kde sakra jsou?

Koho myslím? Argumenti. Totiž pardon - ti, které sluníčkáři jako argument používají a označují jako "umírněné muslimy", kterých je prý "většina" z těch cca 2 miliard, co jich na světě je. Jestli si totiž tito "umírnění muslimové" nevšimli, dalo se do pohybů cca 9 milionů lidí, a to právě kvůli věci, která se zove (dle některých) "radikální" islám. O tomto "radikálním islámu" se vykřikuje, kterak ten "umírněný islám" poškozuje, případně že "to je jen ta menší část muslimů, zbytek jsou ti umírnění"....

TAK KDE SAKRA TI UMÍRNĚNÍ JSOU???

Proč u všech všudy proti tomu údajně radikálnímu islámu nebojují? Jak si vůbec nějaký umírněný muslim z Německa, Francie, Austrálie nebo třeba Indonésie může dovolit ten luxus sedět doma na zadku a nechat jednak "radikální islám", aby mu ničil jeho údajně skvělou pověst, jednak ten samý "radikální islám", aby vraždil, znásilňoval a vyháněl z domovů jeho údajně rovněž umírněné souvěrce, popřípadě aby ten "radikální islám" ohrožoval kohokoli dalšího, s kým údajně chce onen údajně umírněný muslim v míru žít?

Vůbec mě nezajímá nějaká umírněnost per hubam. Nedojali mě muslimové s cedulemi "ne mým jménem" - jaksi to na ty "radikální islamisty" totiž vůbec nezabralo a prchající umírněně-muslimští souvěrci si s takovou cedulí ani nemohli vytřít místo nepoctivé, natož aby se toho najedli. Nepomohlo to znásilňovaným muslimkách v uprchlických táborech mimo Evropu (přičemž násilníky byli prokazatelně ti, kteří do Evropy přicházejí jako "umírnění" a "oběti války"), takže tyto ženy už vstupují do Evropy jako těhotné. Nepomohlo to desetitisícům dětí, používaným jako vstupenka do Evropy a poté převaděči i příbuznými a nepříbuznými "rodinami" či "strýčky" odkopnutým a ponechaným svému osudu, které se prostě dodnes potulují po Evropě bez jakékoli kontroly... prostě zmizely, v Evropě a bez budoucnosti... co má takový malý Músa nebo Fatima asi tak říct na ceduli "ne mým jménem"? (A co jemu asi tak vlastně říká nějaký islám nebo Alláh?)

Umírnění muslimové z celého světa zkrátka NEDĚLAJÍ NIC. Žijí si své běžné muslimské životy, chodí do práce a škol a využívají jiných výhod naší civilizace, k obědu si v klidu přežvykují svůj halal (na něm stále nic umírněného neshledávám), muslimky si dál v klidu vážou svůj hidžáb i tehdy, když nemusejí, a považují právo na jeho nošení za důležitější než otázky přežití jiných muslimů... včetně těch dětí, včetně těch znásilňovaných muslimek, který nepomáhá ani ten šátek na hlavě...

Umírněný evropský, americký či jakýkoli jiný muslim tedy prostě není žádným humanistou. Nehodlá obětovat nic ze svého pohodlí, nehodlá se nějakým "radikálním islámem" vůbec vzrušovat, a jediné, o co mu jde, je to, aby snad jeho soused nebyl "islamofobní" a v jeho pohodlíčku a rituálech mu nebránil. Přičemž ty své sousedy docela dost vydírá - konec konců jsou to nemuslimové, kteří tvoří většinu HDP v zemích, kam migranti přicházejí. Tedy tu ekonomickou zátěž ponesou především oni jako celek. A ještě tomu francouzskému Ahmedovi zaplatí jeho halal potravu, stejně jako budou nuceni k témuž u muslimských migrantů přicházejících do Evropy. Protože rituální pravidla musejí být zachována válka-neválka, to dá rozum. Byť Korán a další islámské texty tvrdí něco jiného - ultralevicoví muslimští podporovatelé ovšem v ten moment začnou vykřikovat, že "Evropa je dost bohatá na to, aby si mohla dovolit rituální stravu muslimským migrantům zajistit", a že to je "trest za to, jak země, ze kterých migranti prchají, vydírala svým kolonialismem, ničením přírodních zdrojů atd.". Čili Evropa má (musí!) pomáhat a zároveň musí být trestána, nikdy nesmí upřednostnit sebe sama před migranty, jejich etnicitou, kulturou, ideologií / náboženstvím... Levičácká schizofrenie. Něco jako když nacisti v koncentrácích nutili vězně běhat s metrákovými kameny. Což by ovšem jakékoli sluníčko kteréhokoli věku samo nezvládlo. Tak jako ti bachaři v koncentrácích, německých nebo sovětských... levice jako levice, Hitler i Stalin byli co do fyzičky ubozí stejně jako drtivá většina dnešních sluníčkově harašících. (A mají toho s nimi společného více, třeba neutěšené rodinné poměry, ale to už by bylo na samostatný blog.)

Zpátky k těm na zadku sedícím umírněncům. Co potřebují, aby se z těch zadků zvedli? Nikdo jim přece nebrání vstupovat do armád, které s Islámským státem bojují, a jít ten islám takzvaně očistit, když si myslí, že je to potřeba. Proč to nechávají na nemuslimech? Nebo se hodlají vymlouvat, že "nevědí, na jaké cíle mají v Sýrii útočit, protože situace je tam příliš složitá"? To jim i nám má stačit? Jednak ty cíle jsou jasně dané (USA proti nějakým údajně bojují, Rusko také), jednak se mohou dokonce i informovat u příchozích muslimů, kteří mají snad pusu dostatečně prořízlou na to, aby dokázali definovat, před kým vlastně utíkají a koho v té zemi nechtějí. Kolik migrantů z dřívějších let vstoupilo do některé z armád a šlo za svou původní domovinu bojovat? Kde jsou vytvořeny nějaké "umírněně muslimské legie"? Kde je nějaká celosvětová muslimská iniciativa, která by deklarovala "takhle tedy ne, zasáhneme proti tomu všemi prostředky", případně "žádáme vás nemuslimy při tom o pomoc"? Nic. Pardon - islámští UČENCI vydali fatwu, že to, co se na území ovládaném islámským státem děje, nemá s islámem nic společného. Taková akademičtější verze "ne mým jménem", se stejnými důsledky pro islámisty i jejich oběti. Filosofická a náboženská stanoviska vysílaná z bezpečí druhého konce světa jsou totiž v čase války nesmírně důležitá, to dá rozum.

Přirovnala bych to k jedné stále aktuální situaci, která se těm takzvaně umírněným muslimům bohužel nebude líbit, ale já tu nejsem kvůli jejich libosti: totiž k židům a Izraeli. Židé z celého světa přijíždějí do Izraele a vstupují do jeho armády, včetně žen, a tudíž území a lid a náboženství Izraele aktivně a s nasazením vlastních životů brání. Dokonce to dělají i mnozí nežidé, kteří třeba i konvertují k judaismu. Což je další věc - konvertitů k islámu je totiž pořád víc na straně tzv. "radikálního islámu" (čili Islámského státu) než těch, kteří by rovněž zvedli zadek a proti tomu radikálnímu islámu šli bojovat. Na to nepotřebuju žádné statistiky, stačí mi projít se po Praze určitými ulicemi - konvertiti i konvertitky budou přítomni, nikde nebojují. Nechávají za sebe nasazovat krky Američany, Francouze, Brity, Rusy, Kurdy... Islám bez rizika, hlavně se na nás ošklivě nepodívejte, že nosíme šátek... Že možná dělají něco jako sbírky na muslimské uprchlíky? To těm, kteří už se utopili, hodně pomůže, stejně jako těm zmizelým dětem a znásilňovaným ženským. Umírněný evropský muslim zřejmě chce, aby se jeho umírněný syrský spoluvěrec vláčel přes celou Evropu, místo aby měl nějaké místo, kde by mohl zůstat a odkud by mohl svůj problém řešit.

Nestojím zkrátka o pokryteckou umírněnost místních muslimů. Ostatně jsem zažila takzvaně umírněné muslimy zejména z Palestiny na demonstraci před izraelskou ambasádou už v létě před dvěma lety, a právě tam mi došlo, jak to s tou umírněností na evropské půdě vlastně je. Nikdo si sem nezval nikoho za sousedy, aby pak tito sousedi šli pořvávat po ambasádách dalších států. Je nepřípustné, aby se tu takové akce konaly a aby se pak místní lidé báli jít domů, protože jejich soused je v "umírněně demonstrační náladě" a může na člověka, který se na jeho palestinskou vlajku okamžitě nezatváří dost nadšeně, fyzicky zaútočit. Připomínám, že v tom létě 2014 už za sebou Německo mělo při takových akcích muslimské útoky na synagogy plné židů, které prováděli právě ti tzv. "umírnění muslimové", kteří jsou zde legálně a mnohdy trvale. Takže toto tu máme taky, popřípadě jsou s nimi místní muslimové v kontaktu.

Nepotřebujeme tu tedy aktuálně žádná halal jatka, žádné mešity a modlitebny. Místní muslimové a konvertiti tu totiž přece žádní nejsou, všichni bojují proti Islámskému státu. Mešity a halal shopy nepotřebují ani přicházející migranti - po zajištění jejich základních životních potřeb se totiž připravují na totéž. Nemůžeme si zkrátka dovolit luxus toho, že by válka provozovaná jen zlomkem z celé muslimské světové komunity trvala následujících dvacet let, jen kvůli tomu, že se ta komunita jako celek nedokázala pohnout. A jestli při pohledu na ty hrůzy musejí muslimové ještě předtím přemýšlet, jestli proti tomu smějí zakročit, když jsou sunnité nebo šíité, tak si za tohle zdržování nezaslouží žádnou pomoc, žádné pochopení a toleranci. Tyhle věci nejsou nárokové. A z nikoho neudělá většího humanistu, když umře za někoho, který se tváří, že se ho jeho vlastní problémy netýkají.

Historie zná mnoho případů zmizelých národů, etnik, kultur a náboženství. Bereme to jako fakt a příliš se nad tím nepozastavujeme. A to i přes to, že jsme ochotni konstatovat, že šlo většinou o hodnotnější skupinové entity než celý slavný islám (v umírněné i neumírněné verzi), o jehož civilizačním přínosu myslím můžeme leda tak dlouze mlčet.

Svět a nemuslimská společnost islámu i jeho vyznavačům v umírněné (tedy pasivní) i neumírněné (tedy dnes aktivní) podobě nic nedluží, byl tu již dlouho před islámem.